Zde se nacházíte: úvodní stránka » články, tipy, rady » Jedinečné vlastnosti korku

Jedinečné vlastnosti korku

27.11.2007
Korek je přírodní produkt. Každá buňka obsahuje plyn podobný vzduchu, stěny buněk jsou tvořeny celulózou, suberinem a voskem. Suberin spolu s voskem způsobuje, že korek nepropouští ani tekutiny, ani plyny...

Korek: fyzikální a mechanické vlastnosti

Vlastnosti korku vyplývají přirozeně z jeho struktury a chemického složení buněčných membrán. Je třeba připomenout, že v alveolární struktuře korku obsahuje každý centimetr kubický 30 až 42 miliónů buněk. Skutečnost, že korkové pletivo obsahuje 89,7 % plynných látek, způsobuje, že je jeho hustota velice malá, řádově 0,12 až 0,20 – údaj, který vyjadřuje velký nepoměr mezi objemem a váhou této suroviny.

KOREK – LEHKOST

Na tomto faktoru se zakládá nejzřejmější a nejvíce ceněná vlastnost korku. Již po několik tisíciletí je od nejstarších dob využíván pro svou lehkost a schopnost udržet se na vodě ke zhotovování rybářských potřeb. Z vlastností korkového pletiva ho proslavila nejvíce tato vlastnost, a to již za nejstarších civilizací Středomoří až do poloviny XVIII. století.

KOREK – PRUŽNOST

Velká pružnost buněčných membrán propůjčuje korku stlačitelnost a pružnost neboli schopnost znovu nabýt původního tvaru poté, co byl stlačen – tyto a jiné vlastnosti korkového pletiva vysvětlují, proč je jeho použití do zátek nezbytné.

Tato vlastnost umožňuje dokonalé přilnutí korkové zátky ke stěnám láhve a tím její dokonalé utěsnění. Když se na korek vyvine velký tlak, je plyn obsažený v buňkách stlačen a jejich objem se výrazně zmenší, uvolní-li se tlak, korek znovu nabývá původního objemu, aniž by se u něj objevily známky silné deformace, které byl předtím vystaven.

KOREK – NEPROPUSTNOST

Přítomnost korkoviny (složitá směs mastných kyselin a těžkých organických alkoholů) umožňuje, aby korkové pletivo nepropouštělo tekutiny a plyny. Tento fakt způsobuje, že korek netrouchniví, a proto je považován za nejlepší uzávěr, který existuje. K tomu, aby byl ještě účinnější, přispívá přítomnost tříselných látek a nedostatečné množství albuminových látek.

Proto může být korkové pletivo považováno za látku nepodléhající hnilobě, která se při působení vlhkosti nemění. Kusy korku byly ponořeny do vody po mnoho století, aniž by shnily.

KOREK – VYNIKAJÍCÍ IZOLAČNÍ VLASTNOSTI

Další vlastností korku, pro něž je stále cennějším, jsou jeho vynikající izolační vlastnosti (tedy špatná vodivost) hlediska tepelného, zvukového i vibračníhoxx. Je způsobena tím, že se plynný prvek nachází v miniaturních hermeticky uzavřených přepážkách. Ty jsou zase mezi sebou odděleny látkou, která není nasákavá a má malou specifickou váhu. Z toho pak plyne, že korek má ze všech přírodních látek největší izolační schopnost.

KOREK – ODOLNOST PROTI OPOTŘEBENÍ

Je také velmi dobře známá jeho odolnost vůči opotřebení otěrem a jeho vysoký koeficient tření díky alveolární povaze povrchu korku. Je třeba uvést ještě další vlastnosti korku:

• nepohlcuje prach, a proto nezpůsobuje alergie, ani nepředstavuje nebezpečí pro osoby nemocné astmatem.
• nemění své složení
• odolává ohni, a proto přirozeným způsobem brzdí šíření požárů atd.

Všechny tyto nepopiratelné vlastnosti spolu s jeho špatnou vodivostí ať již tepla nebo zvuku činí z korku látku, která je čím dál více používána v pokročilé stavební technice ve všech typech budov (nemocnice, optiky, university, knihovny, laboratoře, dětská zařízení jako školky apod., všechny budovy a místnosti, kde je požadována kvalitní tepelná nebo zvuková izolace).

KOREK – PORÉZNOST

Jednou ze zvláštností korku je, že propouští vzduch. Tato vlastnost nezávisí na alveolární struktuře buněk, ale na otvorech nebo pórech, které jsou v korkovém pletivu a nazývají se lenticely.

Felogén (korkotvorné pletivo dřevin) vytváří ve vymezených a kruhovitých částech kromě typických korkových buněk také volné pletivo z kulatých buněk, jejichž membrány nekorkovatí. Jejich funkcí je umožnit, aby docházelo k výměně plynů mezi živými pletivy korkového dubu a vnějším prostředím.

Poréznost způsobují lenticely. Poréznost nezávisí na počtu pórů nebo lenticel na povrchu prkna, ale na ploše, kterou zaujímají čočkovité kanálky v řezech korku, které jsou provedeny tangenciálně. Přirozená poréznost korku může být nadměrná. Počet a hlavně průměr čočkových kanálků jsou jednou z vlastností, které velice zhodnocují korkové pletivo, které se v Portugalsku produkuje. Za málo porézní se považuje korek, který má hodnoty nižší než 2%; za středně porézní je považován korek, jehož hodnoty dosahují 2 až 4%; velmi porézní je korek s hodnotami nad 4%; když hodnota překročí 6%, korkové pletivo se nazývá bofe Pro druhy korku zvané barrentas nebo terrentas je charakteristické, že mají speciální typ poréznosti. Název byl použit dle práškovité látky, nahnědlé, načervenalé nebo zemité barvy, která vyplňuje čočkovité kanálky, když dojde k nepravidelnému tvoření korku zárodečnými pletivy. Stává se to ve vymezených částech a pouze během určitého období tvorby korku.

KOREK – HUSTOTA

Hustotou nazýváme poměr hmoty tělesa a objemu, který zaujímá. Hustota korkového pletiva je normálně velmi malá. Hustota způsobuje velmi dobře zjevnou schopnost korku plout na vodě a také jeho lehkost. Hustota se pohybuje obecně v hodnotách 0,12 až 0,20. Ale někdy se najdou prkna, které mají specifickou váhu mnohem větší, než je normální. Dokonce se blíží k hustotě, která je charakteristická pro jiné dubovité stromy, například dub. Nenormální hustota pochází buď z šířky lýkových paprsků, které tvoří velmi silné stěny při tvorbě preguenta korku, nebo z přítomnosti sklerenchymu a lýkových a felodermických pletiv v korkovém pletivu, které se nazývá madeirenta korek. Nadměmá hustota způsobuje tvrdost, která vylučuje, aby byl tento korek používán v sektoru vyrábějícím korkové zátky, kde se požaduje přiměřená pružnost, ale tento korek může být použit jinde, kde se ocení jeho fyzikální a chemické vlastnosti.

« kompletní seznam článků

vytiskni stránku nahoru